Lokalita

Pavlov

Obec Pavlov ležící na východním úpatí nejvyššího vrcholu Pálavy Děvína (550 m n. m.) proslavilo především víno, památky a archeologie. Už v 15. století byl Pavlov největší vinařskou obcí mikulovského panství. O bohatství zdejších vinařů svědčí nejlépe výstavné vinné sklepy s barokními štíty. O tom, že zdejší vinařská tradice je dodnes velmi živá, se můžete přesvědčit i ve zdejší vinotéce, která byla nedávno otevřena v budově obecního úřadu. Bohatí občané Pavlova ale nestavěli jen vinné sklepy.

K dalším zajímavým památkám patří řada selských gruntů na návsi, kostel sv. Barbory nebo barokní hřbitov. Nad obcí se vypíná asi nejznámější místní památka – zřícenina hradu Děvičky.

Pavlov se zapsal také do učebnic archeologie. Byla zde objevena velmi bohatá archeologická naleziště dokládající osídlení již od dob lovců mamutů. Vzhledem k bohatství nálezů nese kultura lovců mamutů z mladší doby kamenné vědecký název pavlovien.

V poslední době je Pavlov známý také díky zdejší přírodě a vodní rekreaci. Pavlov leží na území chráněné krajinné oblasti Pálava a v těsném sousedství třetí Novomlýnské nádrže. Díky přístavišti pod obcí dnes znají jméno obce jachtaři z celé republiky.

HISTORIE

Území obce bylo osídleno prakticky nepřetržitě od dob lovců mamutů až do naší doby. Dnešní Pavlov je poprvé zmíněn v 11. století, kdy patřil ke staroboleslavské kapitule. Počátkem 13. století byl nad obcí založen hrad Děvičky a v roce 1334 Pavlov přešel do mikulovského panství, kde zůstal až do roku 1848. Pavlov byl původně slovanská osada, ale počátkem 13. století se zde usadilo německy mluvící obyvatelstvo, které zde žilo až do poválečného odsunu v letech 1945-46. Hlavním zdrojem bohatství obce bylo vinařství. Už počátkem 17. století se zde pěstovala vinná réva na více než polovině půdy. Vzhledem ke své poloze Pavlov zažil mnoho průtahů vojsk a utrpení. Nejhorší pohromu znamenala třicetiletá válka, kterou nepřežila celá čtvrtina obyvatel obce. Nejvíce obyvatel v Pavlově žilo v roce 1900 – 1 117. Po válce a dosídlení obce to bylo 658 obyvatel a v roce 1991 zde bylo žilo 546 osob.

VINAŘSTVÍ

Kdy se v Pavlově začala pěstovat vinná réva, není známo, ale dá se předpokládat, že Pavlov patří k nejstarším vinařským obcím. Již v roce 1444 byl podle údajů z urbáře největší vinařskou obcí mikulovského panství. Počátkem 17. století bylo celých 53 % poddanské půdy osázeno vinicemi. Vinařství pak zažilo otřes v podobě hrůz třicetileté války, ale dokladem jeho nového vzestupu jsou velmi výstavné barokní štíty gruntů a vinných sklepů v dnešní České ulici. Další ranou byla invaze mšičky révokaza v 19. století, po níž musely být stejně jako jinde všechny vinice vytrhány a osazeny révou štěpovanou na odolných podnožích.

SOUČASNOST
V současnosti je v Pavlově 172,4 ha registrovaných vinic. Výměra viničních tratí, tedy celková možná výměra vinic v katastru Pavlova je ale podstatně vyšší – 316 ha. Výrobě vína se dnes v obci věnuje patnáct vinařů registrovaných u Vinařského fondu.

PAVLOVSKÉ VINICE A VINNÉ SKLEPY – NAUČNÁ STEZKA
Pokud chcete vidět místa, kde vína z Pavlova vznikají, vydejte se po trase naučné stezky Pavlovské vinice a vinné sklepy. Měří 3 km, je na ní sedm zastavení a k jejímu zdolání vám bohatě postačí 1,5 hodiny. Seznámíte se s místními viničními tratěmi a historií pavlovského vinařství, odhalíme, čím je jedinečný terroir Pálavy a představíme vám nejčastěji pěstované odrůdy i nejpozoruhodnější místa v Pavlově a okolí. Kromě vína od místních vinařů si tak z Pavlova odvezete také nezapomenutelné zážitky přímo ze sklepů a vinohradů, tedy z míst, kde se naše vína rodí, zrají a vyrábějí.

PAMÁTKOVÁ ZÓNA
V roce 1995 byl soubor architektonických památek obce Pavlova státem prohlášen za památkovou rezervaci. K nejcennějším památkám v obci patří náves s řadou selských gruntů, barokní hřbitov, socha sv. Floriána a 19 vinařských domů se sklepy v České ulici. Opomenout nelze ani kostel sv. Barbory. Nad obcí na Děvíně se pak vypíná nejmohutnější památka – zřícenina hradu Děvičky.

NÁVES
Selské statky na návsi, které pocházejí z 18. století, nesou typické rysy barokní architektury inspirované prostředím nedalekého Mikulova. Bohatí sedláci, kteří svůj majetek rozhojnili výnosy z vinic dávajících kvalitní víno, napodobovali domy mikulovských měšťanů.

HŘBITOV
Zajímavou památkou je i vesnický hřbitov pocházející z 1. poloviny 18. století. Hřbitov je obehnán zdí se čtyřmi válcovitými nárožními věžicemi krytými prejzovými taškami. Vstupní brána hřbitova má volutově tvarovaný štít s křížem.

VINAŘSKÉ DOMY V ČESKÉ ULICI
Vinařské sklepní domy, z nichž devatenáct je památkově chráněno, pocházejí ze 17. století. Obývali je drobnější majitelé vinic živící se převážně zpracováním vína. V přízemí lze vidět vstup do lisovny a do sklepa, na patře žil vinař se svou rodinou. Segmentově ukončený štít se šiškou a nikou pro sošku světce nese prvky baroka a je ovlivněn městskou architekturou blízkého Mikulova. Zdobnost štítů dokumentuje, jak bohatou vinařskou obcí Pavlov byl.